Drabble

Šero

27. srpna 2011 v 10:09 | Bejb
Pro : Sisu :)
Počet s.: 300
Slová: Povraz, guľka, slzy, list a pomsta

V místnosti se ozvalo ticho. Hnědé oči se upřely na tmavě zelené, které byly plné hněvu, ponížení, ublíženosti. Dva kluci stojící naproti sobě, oba drobní, vysocí, hubení až na kost. Zelenooký, kterému příslušely blonďaté vlasy svíral v prstech pistoli.
"Adame, víš, že to doopravdy nechceš." Promluvil hnědoček a trhnul provazem silně obepínajícím jeho ruce. Snažil se vyprostit od kůlu uprostřed temné půdy, ale jen si ještě více zařezal zápěstí, sykl.
"Nikdy jsem tohle nechtěl, za to můžeš ty. Vždycky jsi mi lhal, o všem..." ztvrdl blonďákovi výraz v obličeji, pomalu stiskával kohoutek pistole.
"Nedělej to, prosím, potupně tě prosím!" hlas se zlomil, ticho protly vzlyky. Kohoutek byl stisknut, kulka se vymrštila z hlavně. Zasáhla přivázaného chlapce přímo do srdce, blonďák se jen ušklíbl nad bezvládným tělem, překročil práh domu, ještě jednou se otočil a jeho poslední pohled padnul na pistoli, která se topila v koši…
O několik měsíců později od této nechvalné události seděl chlapec nad hrobem, pokládal na něj bílou lilii a mluvil do nebe, posílal vzkazy svému milenci, své jediné lásce. Proklínal sám sebe, měl s ním být, po tvářích mu stékaly slzy, neutřel si je, jen ať všichni vidí, že ho to pořád bolí. Zvedl hlavu, díval se do korun stromů, poslouchal jak vlají listy ve větru, byl podzim , hodně brzy se stmívalo, za chvíli měla přijít zima. Chodil sem každý den, to aby mu nebylo smutno...
Pomalu se začal zvedat, ještě předtím však políbil náhrobek, pohladil sklíčko, ve kterém byla fotka, a zašeptal do větru:"Zítra se vrátím." Přitáhl si blíže k tělu mikinu, začalo se ochlazovat a on nechtěl nastydnout, dobrou chvíli mu trvalo, než si vyčistil všechny myšlenky, tolik mu chyběl, ale ten kdo to udělal, za to zaplatí!

To ON za to může, sklopil hlavu a jediné, na co mohl myslet, byla pomsta

Drabblata - setkání

13. listopadu 2010 v 9:04 | Bejb
Drabble je krátká povídka, nejčastěji o sto slovech, ale záleží na tom, kdo drabble zadává. A pak se zadávájí jednotlivé indície, podle kterých autor musí postupovat. Samozřejmě se musí zadat i klíčová slova. Těmi jednotlivými indiciemi myslím např. žánr, nebo pokud je drabble s nádechem romantiky, jaký pár chcete vidět... Tímto vám chci dát prostor, můžete  mi zadávat slova a jejich počet, a já se pokusím něco vytvořit. :-) 

Dám vám tady jednu ukázku, kterou jsem psala pro kamarádku, at víte jak to vypadá.

Pro: Vendulku :-)
Počet slov: 250
Zadaná slova : Fantazie, podvečer, nejistota, autobus, překvapení

Netrpělivě přešlapovala z nohy na nohu. Neměla sem vůbec chodit, stejně si z ní někdo jen vystřelil. Ale, kdo by to dělal? Neznala nikoho, kdo by jí chtěl ublížit. Jak byla bláhová! Je přece hloupé, když si myslíte, že byste se někomu mohli líbit nebo že by vás mohl mít dokonce rád… Má až příliš bujnou fantazii.
Znovu se nervózně podívala na hodinky. Ještě pět minut a bude muset odejít. Nemůže tady tak dlouho čekat, teď už měla být dávno na cestě.
Byl podvečer, začínalo se stmívat a ji sžírala nejistota. Určitě musí vypadat směšně, když tady stepuje v parku u lavičky a ani se na ni neposadí.
Lidé kolem ní chodili, hlavy plné svých starostí. Bezradně se podívala kolem. Když si z ní někdo vystřelí, mohl by se jí tedy alespoň ukázat!
Skousla si ret, nechtěla plakat, ale nakonec to tak stejně dopadne, až bude doma… Odolala pokušení a posadila se na lavičku. Dívala se do větví stromů, které se třepotaly v mírném vánku a šeptaly si, jak je naivní. A je to pravda, stala se z ní naivní hloupá husa, která čeká na boží smilování na špinavé lavičce, kam by jindy neupřela ani svůj pohled. Ještě jednou se podívala na zapadající slunce a vydala se na zastávku. Dneska měla samou smůlu. Ještě aby jí tak ujel autobus! Přidala do kroku, další ponížení už si ztropit nesmí… Sukně se jí mírně zatřepotala, jak rychle se snažila běžet. Vzpomněla si, jak se strojila a k ničemu! Náhle přišlo překvapení.
"Vendulo, počkej!"
 
 

Reklama