We go back

8. srpna 2011 v 23:34 | Bejb |  Na kus řeči
Není to sen, není to představa, není to blouznění...Tak co ? Otočíš se a náhle jsi tam, v podvědomí všech svých myšlenek, zaobíráš se celou věčností, hodnotíš. Chytáš se toho, na co si vzpomeneš, co jsi cítil. Snažíš se odhalit pravdu a nenalézáš odpověď. Neuvědomuješ si to, houpeš se na tenkém provazu, pod sebou propast, nikde žádné světlo. Vyšplháš nahoru nebo spadneš?

Když se pustíš, budeš chtít nahoru, za světlem, za teplem, za kamarády, za láskou... Je jedno, jak dlouho poletíš, jak rychle a co si přitom stačíš ještě uvědomit. Rozhodneš se.

A když vyšplháš? Myslíš, že se ti to vůbec povede? Vylezeš až nahoru, aby sis mohl stoupnout ve své mysli na pevnou půdu? Stačí chvilka nepozornosti a pád je na světě.

Rozhodni se.

Lezeš nahoru.

Padáš.

A najednou se v tvé mysli něco pohne, vidíš světlo, záchranu. Probudíš se, myšlenky se rozplynou, zemitá půda zmizí. Najednou vidíš zdi, okno a závěs, jak tančí ve větru. Vrátíš se do reality. Co naplat, že ještě před chvíli jsi se díval na jedno místo, hipnotizoval si ho, kolébal ses do rytmu myšlenek. Jsi zpátky a je čas začít žít. Otevřeš okno a nadechneš se vzduchu, celá představa o rozhodnutí, které skončí stejně, se rozplyne, zapomeneš ji, dokud se zase neposadíš na postel a nezačneš sebou klimbat a přemýšlet. Okamžik nebo šance?

Okamžitá šance spravit, co jsi dočinil.

Usmířit se, podat pomockou ruku, usmát se.

Stačí se vrátit do reality...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Nessa *Nessa | Web | 8. srpna 2011 v 23:50 | Reagovat

krásný blog,navštiv též můj,dík

2 Čapican Čapican | Web | 8. srpna 2011 v 23:50 | Reagovat

Pěkné,tajemné :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.